pondělí 27. září 2010

Paní přišlo Vám psaní!




Tak už mi to zase začalo. Konec zábavám a zpátky do lavic (i když by asi spíš sedělo zpět ke stojanům).  Z Prahy do Pivního města. Z útulného pokojíčku v domečku  do oprýskaného paneláku s nápisem banka,do pokoje o velikosti koupelny s koupelnou velikosti skříně. Ale na druhou stranu i za kamarády (a že se nám letos na koleji sešla opravdu veselá parta) a za novými poznatky. Když to vezmu kolem a kolem vlastně to byl velmi pěkný týden, pomineme-li tedy všechna ta zadání seminárek a podobné věci a hlavně hermeneutiku výtvarného projevu-tenhle předmět by prostě měli zakázat. Ale co vyvažuje všechna negativa je skvělé zadání klausury, po roce studiia konečně začínáme ilustrovat. A dokonce máme úplně volnou ruku ve výběru příběhu. Což už možná tak dobré není-nemůžu se rozhodnout a nervózně tu pocukávám. Ale snad se to ve čtvrtek nějak rozsekne.  Veskrze příjemný týden byl v pátek završen rovněž veskrze příjemným seminářem 3D editorů-dělali jsme dráhu pro kuličku:D A pan Samec vypadá jako sympaťák. A taky bylo krásně. A mohla jsem si spokojeně vegetit v šatičkách.



 (šaty,svetr a punčochy HaM, pásek ???, kotě veterina Nebušice, křeslo IKEA, nepořádek by me)
 Musím ale uznat,že jsem přese všechno v pátek těšila domů. Na M. Na rodiče. Na kotě. A taky na vytoužený bylíček který konečně dorazil. 




A taky na knížky, které mi dorazily z Computer pressu.


A halvně na to,že se díky extra prodlouženému víkendu (do školy jdu až ve čtvrtek),budu moct ještě chvíli válet (až tedy udělám tu hromadu úkolů do školy



(Triko-Threadless, kalhoty Terranova, pásek ???, přehoz, postel, polštáře-vše IKEA)
.A taky jsem se těšila, jak půjdeme s M. v úterý do Zoo. A ono je superhnusně. Takže máme útrum. Tomu se říká boží nespravedlnost. Hezký týden! (A lepší počasí).






sobota 18. září 2010

Chlubím se cizím peřím

Mám ráda,když se můžu "vyfiknout" a promoce (naštěstí ne moje) je k tomu ideální příležitost.
(Tričko, sukně, pásek, čelenka-vše HaM, brož Be-Bird)

čtvrtek 16. září 2010

středa 15. září 2010

Odvážná školačka

Nejsem nijak zvlášť odvážná. A nejsem ani školačka. Bejvávalo. Ale miluju sukýnky po kolena, svetry s véčkem (zvlášť ty šedé-mám jich asi pět a pořád si kupuju další), miluju nakupování psacích potřeb, návštěvy v papírnictvích, cukrárny a hračkářství. A taky miliuju šaty, s áčkovou sukní, přestřižené v pase, přesně jako pro odvážnou školačku...

Přidat popisek
                           (šaty a legíny-Mango, tričko ???, svetr-Reserved, boty-Camper, náhrdelník-samovýroba)

pátek 10. září 2010

Pátečně svátečně

Dneska jsem měla nějaké vyřizování v centru,tak jsem si řekla,že si ssebou vezmu zrcadlovku a něco nafotím...no a udělala jsem 1 (slovy jeden) snímek.
Tak jsem alespoň zdokumentovala svůj dnešní pastelově slaďouškovský zevnějšek...poslední dobou nějak nemám náladu se fintit...prostě si obleču něco čistého a pak celý den dumám nad tím,že v tom vlastně nejsem spokojená... Ale ono se to zlepší,zachvíli mi začíná škola,tak už nebudu mít na přemýšlení o takových věcech čas...



(sako a tričko HaM, kalhoty TopShop, boty ???, hodinky Nixon, kabelka-po mamince, náhrdelník , náušnice, náramek-vlastní výroba)

Jinak svátek nemám (snad jen bláznů svátek,ale ten neoslavuju,přeci jenom je až příliš často a navíc se snažím chovat,jakoby každý den byl sváteční...) zato ho v neděli mají máma s babičkou,tak jsem jim vyrazila pořídit do VomFass nějaký ten tekutý dárek.
A protože jsem byla hodná, koupila jsem si dáreček i pro sebe-marcipánový likér-ňamy ňam. Ovšem ještě krásnější dárek jsem dostala včera od kamarádky,dodatečně k narozeninám. Přesně po takovéhle zelenočajové konvičce a šálečkách jsem toužila hrozně dlouho- díky Alenko!



A aby té radosti nebylo málo,dorazil mi dneska nový Font (jen bych příště ocenila,kdyby ho ta pošťačka necpala silou do schránky, má chudáček úplně zohýbané rohy)

K dokonalému štěstí mi teď už stačí jen dvě věci-aby mi konečně dorazil toužebně očekávaný balíček z Ameriky a aby se M. brzy uzdravil.
A zítra nákupní nájezd. Akorát se mi vůbec nechce nakupovat,ale uvidíme, třeba se přemůžu...
Krásných 46 minut,které ještě zbývají z pátku přeje P.






neděle 5. září 2010

Seznámení s Dianou

Člověk se občas potřebuje odměnit, třeba když udělá těžkou zkoušku, zakončí první ročník vysoké školy a průměrem nápadně se blížícím k jedničce nebo proleží celý červenec s nemocí. 
Po lomo-fotoaparátu jsem pokukovala hodně dlouho a vzhledem k tomu že se mi sešly všechny tři výše zmíněné okolnosti a navíc jsem dotala od babičky k narozeninám nějaké penízky nebylo proč váhat...





(na závěr jedna "zákulisní", triko-HaM)

Možná si říkáte,proč si někdo pořídí foťák,který dělá takovéhle "nekvalitní" fotky-odpověď je jednoduchá, na hraní. Mám klasickou i digitální zrcadlovku, ale lomografické fotky mě prostě baví,možná proto,že nikdy nevíte co vám vlastně ve výsledku "vyleze". Zvlášťe když používáte 30 let prošlí filmy po tatínkovi. A navíc vypadá to jako foťák pro panenky a nikdo mi nevěří,že to opravdu fotí a ono jo! A jak!