šikézní šička

Dnešní večer jsem, narozdíl od předzkouškového prokrastinování předchozích dnů, ztrávila poctivou prací ve společnosti jehly, nitě a Trucovitého rumuna (rozuměj šicí stroj Nicoletta rumunské výroby).

Snažila jsem se přetvořit tuhle beztvarou, podivně dlouhou, dvacet let starou sukni po mamince v něco nositelného.

Sama nevím jestli se mi to povedlo. Jsem z toho trošku rozpačitá. Ale na druhou stranu, na to,že jsem na stroji šila asi potřetí v životě je výsledek celkem slušný,řekla bych. Alespoň jsem se rozcvičila na zítřejší šití papouška Kakadu do školy...

 Samovýrobě zdar!